David Frič: Musíme odevzdat výkony na hraně našich schopností

Sparta dnes začíná svou semifinálovou účast utkáním v Chrudimi. O rozhovor jsme poprosili Davida Friče, trenéra pražského celku.

Davide, gratuluji k postupu do semifinále. Do série jste nevstupovali v roli favorita, přesto jste v nejvyrovnanějším souboji dokázali postoupit. Co myslíte, že byli hlavní faktory, které stály za úspěšně zvládnutém čtvrtfinále?
Rozhodujícím faktorem bylo určitě vyloučení Rodriga Taverny ve čtvrtém utkání a to, že naši hráči udrželi koncentraci primárně na utkání. Vše se lámalo v tomto velmi diskutovaném zápase, věřil jsem, že pátý zápas už zvládneme, soupeř byl výrazně oslaben, chyběli mu dva klíčoví hráči a my jsme hráli koncentrovaně a zodpovědným výkonem si došli pro postup.

Před play off přišel do týmu Martin Brůna, který oplývá zkušenostmi jak z palubovky, tak i z lavičky. Je velkou posilou pro Spartu? A co jste si od vzájemné spolupráce slibovali?
Martin je velmi zkušený hráč po taktické stránce, bylo pro nás důležité ho získat, protože je velmi složité narychlo zapracovat hráče do taktického schématu týmu. Martin vše velmi dobře zná a věděl jsem, že pro nás bude přínosem a vyztužením kádru. Bohužel se nám zranil už v prvním zápase.

Nyní vás čeká Chrudim, tedy ještě znatelně těžší soupeř než Litoměřice. Existuje vůbec recept, jak na favorita vyzrát?
Prvním faktorem je mít pohromadě kompletní tým, druhým nastudovat taktiku soupeře a připravit se na ní a třetí mít velké štěstí a odevzdat výkony na hraně schopností všech hráčů. První dva faktory už teď nemáme, tak snad alespoň ten třetí zvládneme.

Oproti soupeřům jste odehráli jediní pět utkání a již dnes nastupujete do semifinálových bojů. Může se hned na úvod série projevit únava? Na odpočinek jste rozhodně prostor neměli.
Není problém s únavou, ale s tím, že nemáme dostatek času na přípravu, hrát tři zápasy v pěti dnech je podle mého názoru naprosto nesmyslné. Myslím, že se série měla začít nejdříve v neděli, abychom měli alespoň částečnou možnost vyléčit zranění. Svaz nám nařídil hrát v pátek, nejsme nadšeni, ale nedá se s tím nic dělat, takto jsou karty rozdány a my se s tím musíme popasovat jak nejlépe dokážeme.

Jak se perete s tím, že utkání nemůžete ovlivnit přímo na hřišti? Z vlastní zkušenosti vím, že to pro řadu aktivních i bývalých hráčů bývá doslova peklo.
Už jsem jen trenér, zvykl jsem si na to a nemám s tím problém, horší je někdy vydýchat verdikty rozhodčích, nemáte možnost tu energii v sobě ventilovat a dnes už je to občas i tak, že za křivý pohled jsem vykázán a nemám možnost se bránit. Je to slovo proti slovu a potrestán je vždy hráč nebo trenér, proto jsem pro zavedení ruchových mikrofonů, spoustě konfliktů by se touto cestou předešlo.