1. SK Olympik Mělník:

Mělnický Olympik slaví už třetí postup do nejvyšší soutěže v klubové historii. Poprvé si na soutoku Vltavy a Labe zahráli mezi elitou v letech 2008 až 2010 a podruhé v sezóně 2014-15, kdy však nasbírali jen 4 body a to znamenalo jasný sestup. Po loňské stabilizační sezóně se předseda klubu a trenér v jedné osobě, Pavel Šuba, netajil postupovými ambicemi. A tým, jehož základ tvoří především odchovanci, dokazoval hned od začátku soutěže, že se role favorita nezalekl. Za celý ročník tak prohrál jen dva zápasy – v 7. kole 4:8 v Liberci a v předvánoční dohrávce 9. kola 1:3 na Kladně. Právě liberecký nováček byl nakonec jediným vážnějším soupeřem Olympiku v boji o celkové prvenství. Vše ale v podstatě rozhodl vzájemný zápas v 18. kole, který Mělničtí vyhráli na domácí palubovce 3:1. Poslední krok pak Šubovi svěřenci učinili také doma proti Kladnu, které udolali 3:1, a již dva zápasy před koncem mohli slavit vytoužený postup. Na druhý Zlej se(n) nakonec mělničtí futsalisté nahráli 10 bodů.

Velkou oporou Olympiku byl kanonýr Jiří Vokoun. Český reprezentant v kategorii do 21 let dlouho držel reálnou naději i na vítězství kanadském bodování, či tabulce střelců, ale závěr sezóny, včetně klíčového zápasu s Libercem, musel vynechat kvůli zranění. I bez něho si však jeho spoluhráči poradili a Vokoun stačil nashromáždit výborných 57 bodů. Další klíčový hráč, Josef Gabčo, zamířil po zpečetění postupu do zručského Benaga, kterému vypomáhá v play off Chance Futsal Ligy.

Skvělou zprávou pro mělnický futsal je otevření nové sportovní haly ve městě. Zahájení jejího provozu sice pozdržely administrativní i technické problémy, ovšem nakonec v ní futsalisté Olympiku stačili odehrát alespoň poslední kolo proti Chotěboři a následný superpohár s Gamaspolem Jeseník. Olympik sice vítězi Východní skupiny druhé nejvyšší soutěže podlehl 3:5 v prodloužení, ale to jeho představitele příliš netrápilo. Vedení klubu totiž už vše připravuje na účast v Chance Futsal Lize, kde budou moci mělničtí hráči, po letech azylu v Neratovicích, spoléhat i na čistě domácí prostředí!

Rozhovor s 2. místopředsedou a brankářem Olympiku Alešem Soumarem:

Jak byste z pohledu Olympiku zhodnotil sezónu 2016/17?
Sezona dopadla na výbornou. Jak by také ne, když jsme druhou ligu vyhráli. Splnili jsme cíl, který jsme si před sezonou dali a tvrdě si šli za ním. Drželi jsme i jako parta a to rozhodlo. Navíc se super náskokem na druhý, velice silný Liberec, který mimochodem splnil přesně to, co se od něj očekávalo, tedy být štikou soutěže.

Co Vás během ročníku potěšilo a co naopak zklamalo?
Nevzdali jsme se v žádném zápase, hodně jsme jich otáčeli a měli silné druhé poločasy. To ukázalo velkou kvalitu a vnitřní sílu celého týmu. Co zklamalo, lze říct těžko, po takovéto sezoně. Možná jen zápas v Liberci, kde jsme odehráli špatné utkání, ale prohra nás nakopla.

Kdo byl největším tahounem vašeho týmu v uplynulé sezóně?
Nedá se mluvit o jednom nebo dvou hráčích, každý zápas vynikl výkonem, nebo góly, někdo jiný. Jednou to byli brankáři, jindy zase naši útočníci. Ale asi nejčastěji to byl Jiří Vokoun. Hodně těžil ze spolupráce své čtyřky, kdy s Malákem tvořili nepostradatelnou dvojici a Jirka dokázal sám rozhodnout zápas buď tím, že dal branky, nebo na ně přihrál.

Jako vítězové skupiny západ jste si zahráli Superpohár se šampióny Východu, Gamaspolem Jeseník. Jak byste tuto akci zhodnotili? Je posezónní konfrontace vítězů druholigových skupin dobrý nápad?
Super akce se špatným koncem, kdy jsme pohořeli v zakončení. I já osobně jsem si vybral asi nejhorší zápas, protože ve formě, ve které jsem celou sezonu chytal, bych normálně tři branky nepustil, ale hold se stalo a nic s tím neuděláme. Nápad je to dobrý, oběma týmům zápas odkryje chyby, na kterých bude muset zapracovat před zahájením 1. ligy.

Nejproduktivnější hráči:
Jiří Vokoun – 57b (39+18)
Josef Gabčo – 31b (17+14)
Dominik Šup – 26b (16+10)