Zažíváme malé futsalové Nagano, žertuje Ondřej Vahala

Vahala Slavia
Slavia je největším překvapením letošního play off. Popovídali jsme si s jedním z hlavních strůjců úspěšné jízdy, brankářem Ondřejem Vahalou.
V první řadě gratuluji k obrovskému úspěchu. Postup do finále Chance futsal ligy – dokázal jste si to na začátku soutěže, poté i v úvodu play off představit?
Mnohokrát děkuji. Je to možná paradox, ale my jistotu play off získali až ke konci základní části. Teď jsme odehráli naše nejlepší zápasy, asi si to vše konečně sedlo a my táhneme za jeden provaz. V tým jsem věřil celou dobu, stejně jako jsem věřil, že můžeme vyřadit Benago a zažívat tak malé futsalové Nagano. (smích)

V play off se ukázalo, že disponujete obrovskou taktickou vyspělostí, neboť se na jednoho soupeře dokážete téměř dokonale připravit. Ať už to byla Plzeň, tak i Benago. Jsou tréninky během vyřazovací části zaměřeny pouze a jen na soupeře?
V play off víte, že máte minimálně tři zápasy s jedním soupeřem, proto máte více času se připravit. Na druhou stranu to ale není také tak, že se připravujeme jen a jen na soupeře. V tréninku musí být daleko širší záběr.

Obě série jste dokázali vyhrát 3:1 po naprosto totožných scénářích. Někdy to zní jako klišé, ale vyhrát první zápas je asi ten důležitý krok k celkovému úspěchu, že?
Hraje se „jen“ na tři vítězné zápasy a druhý domácí zápas vůbec nemusí být. První vyhraný zápas vždy dodá klid. My navíc pokaždé začínali na hřišti soupeře a výhry nám pomohli i psychicky. Ale nějak dramaticky bych to nevnímal. Chceme vyhrát každý zápas.

Po posledním utkání Vás hodně chválil Beni Simitči, jenž Vás označil za hlavního strůjce výhry. Byl jste proti Benagu nahecován více? Přeci jen jste tam také působil.

Nijak zvlášť jsem to nevnímal. V Benagu jsem začínal, teď chytám za Slavii, to je sport. Je to semifinále, a to samo o sobě stačí, aby člověk byl dostatečně motivován, protože finále je na dosah. Kdyby se hrálo pokaždé před plnou tribunou bylo by to úžasné, to člověka žene dál.

V superlativech se o Vás zmínil i Mario Vozár, s nímž jsem se na téma Slavie bavil v týdnu. Určitě je to příjemné, když se o brankáři mluví ve spojitosti hrdina týmu, že? Navíc, když je to bývalý spoluhráč z Bohemians, jemuž jste kryl záda a určitě se od něj i něco učil.
Za hrdinu se nepovažuju. Základní část z mé stránky neberu jako úplně povedenou. Nedařilo se mi a mnohokrát tým musel táhnout mě. Tak teď je řada na mě, abych kluky táhnul. (Smích)

Nyní máte volno a série začíná v pátek. Je to dost času, abyste se zvládli připravit na nejlepší český tým posledních let?

Přípravy na Chrudim nikdy nebudou dostačující. Historie mluví za vše. Těžko se něco připravuje proti tak dobrému soupeři. Jestli chceme pomýšlet na úspěch, musíme přidat ještě trochu více, než stačilo na Benago.

Máte neuvěřitelně náročnou cestu play off. Nejprve Plzeň, poté Benago a nyní Chrudim. Pro brankáře to znamená jedno – být stále ve střehu. Přesto ve finále s Chrudimí to bude zřejmě největší palba. Jste na to připraven?
Jak dobře jsem připraven se uvidí až v samotných zápasech. Nyní je těžké něco předpovídat.

Ve čtvrtek 25. 5. hrajete třetí utkání na palubovce Chrudimi a Ondřej Vahala má v ten den narozeniny. Asi by pro Vás nejkrásnější dárek byla výhra na palubovce ERA – PACKu, že?
Svoje narozeniny neprožívám, chci vyhrávat i jindy, než jednou v roce. Dárky nechci, chci zlatou medaili.

Celá finálová série bude na obrazovkách ČT. Může to některé hráče svazovat?
Neřekl bych. Nebude to poprvé. Navíc my nejsme ti, kteří musí.